Jméno Jaroslava Faltýnka najdete hned na několika stránkách Dějin korupce, a to oprávněně. Podnikatel byl dlouho dvojkou hnutí ANO, které vzniklo paradoxně se skloňováním protikorupčních hesel. S lídrem hnutí a podnikatelským partnerem Andrejem Babišem se znal léta. A možná stojí za připomenutí, za jakých okolností toto přátelství vzniklo.
Andrej Babiš během svých nájezdů na zemědělské podniky při růstu svého Agrofertu cílil také na skupinu Tchecomalt Group. Ta od 90. let sdružovala 17 firem podnikajících ve sladovnictví, krmivářství či obchodě se zemědělskými komoditami.
Tchecomalt vlastnila prostějovské sladovny a měla být prostředníkem bývalého vedení společnosti Proferta k expanzi v zemědělství. Nakupovala bývalá státní družstva a sklady, či komoditami ručila za úvěr Proferty v Investiční a poštovní bance. Po pádu Proferty i Investiční a poštovní banky přešla pohledávka za nesplacený úvěr Proferty na Československou obchodní banku. Ta chtěla náhradu za nesplacený dluh po ručiteli, jímž byl Tchecomalt.
V září roku 2000 představenstvo Tchecomaltu rozhodlo o vyhlášení konkurzu. Vůbec přitom nebralo v úvahu na názor ČSOB jako jediného věřitele. V konkurzu ovládl sklady a sladovny za výhodných podmínek Agrofert.
Místopředsedou představenstva Tchecomaltu byl v té době Jaroslav Faltýnek. Ten krátce po pro Agrofert výhodném nákupu majetku Tchecomaltu v konkurzu přešel do Agrofertu, kde se stal šéfem zemědělské divize. Faltýnek odmítal jakýkoliv úmysl při vyhlášení konkurzu firmy.
ČSOB ovšem konkurz Tchecomaltu označila za účelový. Banka viděla za krokem bývalého managementu snahu udržet si kontrolu nad dceřinými firmami a zabránit hlavnímu akcionáři a věřiteli – ČSOB – přístup k akciím firmy. Manažeři se hájili tím, že ČSOB odmítla dál financovat provozní úvěry podniku. Z účtu Tchecomaltu údajně zmizely peníze, které byly určeny na zálohy za nákup komodit, a tak firma musela podat návrh na konkurz.
Banka oponovala a tvrdila, že měla zájem na pokračování podnikání firmy, k čemuž byla připravena poskytovat dostatečný kapitál. ČSOB proto v roce 2001 podala trestní oznámení na bývalé vedení firmy včetně Jaroslava Faltýnka. Podezření z účasti na údajném tunelování firmy se týkalo také konkurzního správce Pavla Tomčaly, který měl jít Agrofertu na ruku. Svá tvrzení však banka nedokázala prokázat a bance zůstal pouze dvoumiliardový nesplacený úvěr k odpisu.
Už podnikatelské spojení Babiše a Faltýnka tak poznačilo trestní oznámení. A Faltýnkovi a Babišovi se trestní oznámení nevyhnula ani v budoucnosti.
Kriminální podezření týkající se Faltýnka pochází z doby, kdy pravou rukou č.1 politicky velmocného Babiše. Jednou z nepříjemností byl třeba záznam jeho jednání se šéfem společnosti Kapsch, která měla a má eminentní zájem o provoz vysoce profitabilního systému výběru mýta v Česku. Resort, který zakázku vypisoval a domlouval podmínky spolupráce, spadal právě pod hnutí, ve kterém dělal Faltýnek dvojku. A je známo, že právě na ministerstvu dopravy byl Faltýnkův vliv zřetelný. K sérii zdokumentovaných setkání v archivech policie patří také setkání se šéfem antimonopolního úřadu, který měl významné slovo mimo jiné také v mýtní zakázce a ze svého principu má být zcela nestranný.
Faltýnkovo jméno skloňovala také další smutná postava příběhu Dějin korupce Simona Kratochvílová (viz 7.12). Náměstkyně ministryně školství a sportu tvrdila, že na ni Faltýnek vyvíjel nátlak ve snaze ovlivnit rozdělování sportovních dotací. Faltýnkovu roli popisuje tato kniha také v kapitole o kauze Stoka (7.4).
Pohled na Faltýnkovy aktivity zamířili policisté také v příběhu podivného nákupu společnosti ČD Telematika, kde stát nevyužil možnosti koupit podnik za čtvrtinovou cenu, ale podle všeho kvůli Faltýnkem ovlivněným rozhodnutím počkal, až cena transakce výrazně stoupla. Překvapivě konkrétně je popsána také kauza ovlivňování zakázek pro společnost BigBoard. Ve zkratce: Faltýnek měl vyšachovat konkurenci za každou cenu a povedlo se. Podobných zdánlivě malých, ale finančně masivních ovlivněných zakázek se s Faltýnkovým jménem spojuje hodně.
Samotný podezřelý policii, ale také médiím a protikorupčním aktivistům nahrál takříkajíc staromódním přístupem – o svých kontaktech a setkáních vedl písemné záznamy v něčem, co lze nazvat deníčkem. Když informace o diáři a poznámkách v něm unikly do médií, Faltýnek je zlehčoval, říkal, že slangová hesla , která si v něm poznamenal, neznamenají to, co je zjevné, nebo tvrdil, že se některá plánovaná setkání neodehrála.
V diáři si přitom poznamenával třeba to, komu má pomoct s vyřízením dotací, které zakázky má ovlivnit a jak, či to, do kterých firem se chce skrytě vlastnicky dostat.
Zajímavá byla reakce Andreje Babiše. Ten se navenek snažil vystupovat ve smyslu, že mu Faltýnek vše vysvětlil, a že ve skutečnosti jde pouze o interpretaci médií. Bylo však zřejmé, že jeho nervozita stoupá, a že si uvědomuje rizika, které z Faltýnkových kauz vyplývají pro stranu ANO. I když léta také jeho peripetie znal, toleroval a kryl, nyní se už Faltýnek stal toxickým, což nakonec vedlo k jeho postupnému odchodu z veřejných funkcí a čela ANO. Je přitom zřejmé, kdo o tom rozhodl. ANO je totiž vysoce autokratická strana, kde je vše závislé od rozhodnutí či nálady předsedy a zakladatele strany.
Jak se však v době psaní těchto řádků ukazuje , Faltýnek zatím zahrál do autu také kauzu svého diáře a vlivových schůzek. Je nadále aktivním lobbistou a setkává se nejen s politiky ANO, ale také SPD, ČSSD či ODS a STAN. Nadále se pravidelně setkává s řadou šéfů úřadů, prestižních institucí, ale také se zástupci bezpečnostních složek či s podnikateli z velkých státem podporovaných koncernů a finančníky. Spoluzakladatel Penty je u něj pečený vařený a opakovaně oceňuje jeho malířská díla (ano, Faltýnek amatérsky maluje) statisícovými a milionovými nákupy (míru úšklebku necháváme na čtenářích). Umělec, stejně jako milovník umění v tomto případu opakovaně odmítli, že by se jednalo o kupování Faltýnkovy přízně.
K více než nákladům na právníky a potu na čele politika a lobbisty zatím nevedla ani početná policejní vyšetřování jeho osoby, z nichž zřejmě nejvážnějším je podezření z manipulace zakázky na mýtný tendr.
