Peter Plavčan, který byl stranou SNS nominován do pozice ministra školství, byl pro většinu veřejnosti neznámou postavou. Odborná komunita ve školství znala spíše jeho manželku, která byla známou postavou v zákulisí přidělování vysokoškolských akreditací či financování školských zařízení. Ačkoli po svém usazení do ministerské židle nevystupoval jako problematičtější člen Ficova kabinetu – vystupoval dětinsky až roztomile či směšně – zůstal v historii vládnutí zapsán pouze rozsáhlým skandálem. Ten patřil rozsahově a objemově k těm největším, které garnitura daného období způsobila.
Šlo o kauzu rozsáhlé defraudace fondů určených pro vědu a výzkum. Místo cílených záměrů směřovaly peníze k síti firem spojených s organizovaným zločinem, ke společnostem stojícím v pozadí vládních stran či k neznámým vlastníkům. Důsledkem skandálu byl nakonec pád samotného ministra, ale také zastavení mnohých dotačních schémat Evropské unie, o které slovenské školství a věda nevratně přišly.
Šlo o čtyři výzvy z operačního programu Výzkum a inovace. Z 300 milionů eur (asi 7,4 miliardy korun), které byly určeny pro vědu a výzkum, nezískaly univerzity a prestižní vědecké instituce téměř nic. Nula eur si navzdory snaze připsala například i Slovenská akademie věd. Miliony až desítky milionů eur naopak získaly soukromé firmy, z nichž mnohé vznikly pár dní před vyhlášením daných grantových výzev. Často neměly žádného garanta výzkumu a existovala podezření, že jsou napojeny například na poslance Slovenské národní strany.
Kontrolory ze slovenských nezávislých institucí, ale i evropských úřadů zarážela také forma přidělování dotací. O milionových fondech pro jednotlivé obory často rozhodovali lidé, kteří v daném vědeckém směru neměli žádné zkušenosti. Absolutně nefunkční byl také audit.
Ministr Peter Plavčan se ohrazoval vůči kritice médií a opozice. Po zarážejícím mlčení, kdy například v době odporu veřejnosti odjel na letní dovolenou, však nakonec při absenci argumentů byl nucen v roce 2017 odstoupit.
Úřad pro boj proti podvodům Evropské unie (OLAF) případ vyšetřoval a podal slovenským kriminalistům pokyny k dalším krokům. Ti však žádné větší ryby nechytili a veřejnost se nikdy nedozvěděla, kdo stál za přípravou podvodných dotačních programů, zjevně předem domluvených s kriminálními pobírateli. Peter Plavčan záhy získal rektorskou funkci na kontroverzní škole ve Sládkovičovu, o které pojednává jiná část Dějin korupce.
