Zatímco rodina Antonína Běly byla spojována takřka výlučně s násilnými trestnými činy, František Mrázek byl zapojen také do velkého byznysu. Ukazuje to na rozdíl v ambicích obou mužů, kteří začínali ve stejných kulisách.
Už po pádu režimu měl Mrázek v hotovosti a luxusním zboží k dispozici miliony korun coby vstupní kapitál. Pocházel vesměs z veksláctví a pašování zboží. Na počátku devadesátých let peníze využil na lichvu a nákup nemovitostí. Od počátku nové doby se snažil budovat image seriózního podnikatele. Využil k tomu třeba spolupráci s Karlem Gottem, se kterým založil Nadaci Karla Gotta Interpo. Nadace se jménem české pěvecké legendy údajně sloužila legalizaci peněz z trestné činnosti, ale také coby ceněná vizitka, která otevřela dveře k velkému byznysu a politice.
Hlavním majstrštykem Mrázka bylo ovládnutí potravinářské společnosti Setuza, kterou opanoval společně s dalšími členy organizovaného zločinu Tomášem Pitrem a Miroslavem Provodem. Skupina se díky tomu dostala k lukrativním výdělkům z rozsáhlých daňových podvodů. Vše procházelo nejen díky ochraně ze strany policie, ale také napojení na politiky. Kromě ministra financí za ČSSD Iva Svobody měl Mrázek blízké kontakty na desítky dalších poslanců a senátorů.
Hegemonie Mrázka je spojována zejména s obdobím vlád Václava Klause. Dlouhá kariéra bosse skončila až atentátem 25. ledna 2006. Několik jeho partnerů je však v podnikání aktivních dodnes.
