Velmi podstatnou složkou politiky Ficovy čtvrté vlády je proruský postoj. Nejen slovy, ale i skutky dělá kabinet vrásky na čele nejen demokratické společnosti na Slovensku, ale také sousedům země a jejím partnerům v EU a NATO.
Už dávno před předvolební kampaní 2023 vzbuzovaly pozornost výroky členů strany Směr-SD. Ti kromě už obligatorní kritiky Bruselu přikládali do pece nenávisti obhajobu pravicových extremistů, protiromské a anti-LGBT+ narativy či nenávist vůči Západu jako takovému. Ten je podle představitelů Směru-SD sluníčkářský, zeleně fanatický, homosexuální a celkově zkažený. Mnohdy to znělo takřka identicky jako dlouho prosazované narativy kremelské propagandy, které trollové z Ruska úspěšně rozšiřují po Evropě.
Ani to však nebylo na Slovensku ničím neobvyklým. Bylo zřejmé, že se strana přeorientovává na pravicově extrémní a antisystémovou voličskou základnu, a proto většina pozorovatelů považovala tuto rétoriku pouze za součást honění preferencí. Podezření, že by mohlo jít o více, se ovšem začala objevovat během covidové krize, kdy strana organizovala antisystémové mítinky, na kterých kromě zpochybňování existence covidu a covidových opatření zněla hesla proti Západu obecně, proti farmaceutickým firmám, institucím a systému, podle řečníků řízených zájmy Bruselu a Washingtonu.
Měsíce před vpádem ruských hord na Ukrajinu už na mítincích Směru-SSD (do názvu si strana doplnila Smer – Slovenská Sociální Demokracie, místo do té doby Smer – Sociální Demokracie) vlály ruské a sovětské vlajky a řečníci mluvili o tom, jak Západ hodlá pokračovat v utiskování Ruska a že ignorantství západních struktur povede k potlačování rusky mluvícího obyvatelstva ukrajinskými fašisty, kteří odmítají akceptovat „svobodné rozhodnutí“ obyvatelstva z východu Ukrajiny připojit se k Rusku. Obhajoba ruského nároku na Krym se stala obligatorní výbavou členů Směru-SD a někteří z nich byli dokonce stafáží falešného referenda na okupovaných územích v podobě „nezávislých“ mezinárodních pozorovatelů pozvaných Kremlem.
Obhajoba ruských zájmů nabrala na obrátkách poté, co předchozí slovenská vláda prosazovala rozvoj vojenské spolupráce s USA ve formě amerických investic do slovenské armádní infrastruktury v rámci smlouvy DCA. V letech 2021 a 2022 strana Směr-SD vehementně protestovala, v médiích mluvila o tom, že američtí vojáci budou na Slovensku znásilňovat ženy a přivezou jaderné bomby. Strana se spojila s extrémně pravicovou Republikou a ve slovenských městech se objevily billboardy, na kterých byla jména fotografie poslanců prosazujících DCA s označením vlastizrádci. Odkud peníze na kampaň pocházely, není dodnes jasné.
Že se ze Směru stala nejmocnější zbraň kremelské nejen propagandy, ale také výkonné moci na Slovensku, bylo zřejmé těsně před tím, než Rusko rozpoutalo plnoformátovou válku na Ukrajině. Když západní státy hlasitě varovaly, že je invaze otázkou týdnů, Směr-SD na mítincích s ruskými vlajkami vypouštěl nafouknuté papírové holubice míru, mluvil o tom, že válku chce rozpoutat Západ a hlasitě v ruštině skandoval děkovná hesla Rusku za jeho přátelství.
Bohužel se to nezměnilo ani po rozpoutání války. Nejen Směr-SD, ale také jeho koaliční partneři opakují v každém mediálním vystoupení sérií propagandistických argumentů, proč mělo Rusko na rozpoutání války nárok. Opakují také výzvy, aby se Ukrajině zastavila veškerá pomoc.
Samotný premiér či ministr zahraničí opakovali, že Ukrajina není suverénní zemí a rozporovali dokonce to, že by třeba v Kyjevě byla ruská agrese viditelná. Spojence v rámci NATO označují za agresory a skutečné strůjce války. Fico dokonce dodal, že válku Západ vykonstruoval proto, aby vyvražďoval Slovany.
V prokremelské rétorice tak slovenská vláda po roce 2023 rychle předstihla dalšího proruského trojského koně v Evropské unii, Maďarsko. Země společně slibují blokovat a brzdit rozhodnutí Unie v bezpečnostní politice či v otázce pomoci napadené Ukrajině. Rétorika zase pomáhá obracet slovenskou populaci – až dvě třetiny voličů vládní koalice by byly ochotny hlasovat pro vystoupení země ze Severoatlantické aliance či Evropské unie. Robert Fico a celá vláda nadále proklamativně pořádá různé veřejné akce, kam zve ruského a běloruského velvyslance. K výročí Slovenského národního povstání byla zrušena vojenská přehlídka z titulu, že na ní měly před veřejnosti jezdit také západní tanky ve výzbroji slovenské armády.
V diplomacii pomáhá Ficova výkonná moc aktivně skrývat ruské hybridní hrozby. V Evropské unii lobbovala za vyřazení Slováka Jozefa Hambálka z evropského sankčního seznamu. Hambálek léta poskytuje hlavní evropské sídlo prokremelské organizaci Noční vlci. Vláda poskytla diplomatickou ochranu proruskému ukrajinskému podnikateli Arťomovi Marčevskému. Ten v Česku provozoval sídlo propagandistického média Voice of Europe. Česká BIS a zahraniční zpravodajské služby odhalily, že médium a jeho kanály financoval Kreml pro šíření propagandy. Kromě toho prostřednictvím společnosti korumpovali politiky ve vícero zemích Evropské unie. Ze Slovenska díky aktivitě vlády Fica může Voice of Europe pokračovat nadále. Je však pravděpodobné, že jde jen o malé prodloužení, které zastaví mezinárodní tlak.
Odpověď na otázku, proč je ze Slovenska, které chtělo před pár lety patřit do jádra Evropské unie, kremelský trojský kůň, nabízí série odhalení, která prokazují, že aktivity slovenských politiků financovala ruská vojenská zpravodajská služba GRU. Vyšetřování ukázalo, že redaktoři a majitelé některých dezinformačních webů, mezi kterými byli také asistenti poslanců a dalších politiků, přijímají hotovost za další „rybaření“ mezi politiky a veřejnými činiteli. Peníze od Rusů bral také prorektor Vojenské akademie v Ružomberoku Pavel Bučka. Ten dokonce prokazatelně vyzradil ruské straně utajované informace o rozmístění vojenských posádek na slovenském území. Výsledek? Podmíněný trest a finanční pokuta. Podobně symbolické rozsudky padly také v případě dalších spolupracovníků ruské tajné služby.
Indicie, že Kreml nefinancuje pouze vybrané politiky-jednotlivce, ale nepřímo podporuje kampaně celých stran, se objevovaly a objevují pořád. Například někteří ze známých spolupracovníků z řad dezinformačních médií věnovali významné finanční dary antisystémovým politickým stranám, i když tomu neodpovídalo jejich majetkové zázemí. Tato podezření však nikdy nebyla rozkryta a veřejnost o nich vůbec neví.
Do značné míry jde o výsledek snahy politických špiček. Ty kromě bagatelizace výše popsaných skutků a aktivní ochrany proruských trollů a agentů záměrně znefunkčňují bezpečnostní složky – od zpravodajských služeb přes policejní orgány bojující proti extremismu a kyberhrozbám až po zrušení vládních orgánů určených na boj s dezinformacemi, kyberzločinem či vlivovými operacemi cizích mocností.
Kromě Ruska se Ficova vláda zaměřuje na rozvoj spolupráce s Čínou. Robert Fico hrdě oznamuje budoucí partnerství s Číňany třeba při dostavbě silniční a železniční sítě, které jeho vlády během dvaceti let nechaly upadnout do dezolátního stavu. Vláda přitom ignoruje negativní dopady čínského vlivu a opakovaná selhání čínských investic v dalších evropských zemích.
