Ačkoli se případ Metropolitního spořitelního družstva může jevit jako ryze česká záležitost, mechanismy podvodu studují mezinárodní vyšetřovatelé. Síť, která z družstva vyváděla peníze, se totiž objevovala při defraudaci veřejných peněz také v dalších známých případech. Viditelné je to třeba v případě známém jako emisní kauza či kauza Interblue.
Skupina, která prala peníze kriminálníků kolem MSD, spoluvlastnila několik firem s vedením Slovenské národní strany či Směru SD. Podle novináře Antonia Papalea patřil do sítě, která vyváděla peníze z MSD, také Tomáš Komada. Novinář to zjistil terénním průzkumem, nechal se najímat coby bílý kůň.
Komada v roce 2003 založil společně s dlouholetým premiérem Robertem Ficem developerskou firmu R.F.Development. Byli přímo finančně propojení, po čase Fica ve firmě nahradila jeho manželka Svetlana. Další přímá a závažná podezření směřují podle Papalea a policejních zjištění k vedení Slovenské národní strany (SNS). Ta měla inkasovat peníze nejen z Metropolitního spořitelního družstva, ale také od společnosti figurující ve známé kauze Interblue.
V roce 2008 tehdejší ministr životního prostředí za SNS Ján Chrbet podepsal smlouvu o prodeji nadbytečných emisních povolenek Slovenska se společností Interblue Group. Předmětem smlouvy byl prodej 15 milionů tun kvót skleníkových plynů za částku 5,05 eura za jednu tunu (celková kupní cena byla 75,75 milionu eur), ale také rámcová dohoda o dalších prodejích.
Uzavření této smlouvy z období první Ficovy vlády bylo pro Slovensko nevýhodné. Zatímco okolní země jako Maďarsko či Česká republika prodaly své povolenky za cenu více než 10 eur za tunu, Slovensku postačilo 5,05 eura za tunu. Interblue následně povolenky prodala Japonsku za tržní cenu a vydělala prakticky stoprocentní zisk.
Ministr odmítl zveřejnit smlouvu, byl odvolán a nahrazen dalším nominantem SNS Viliamem Turským. Ten už smlouvu o prodeji emisí zveřejnil, ale ještě v srpnu téhož roku byl také odvolán z funkce a nahrazen Dušanem Čaplovičem ze Směru-SD.
Firma Interblue Group byla tehdy zcela neznámou společností a není se čemu divit – sídlo měla evidováno v garáži na adrese 18217 121st Street, Southeast, Snohomish, Washington 98290, USA. Policejní vyšetřování později ukázalo, že majitel garáže s firmou společného nic neměl, pouze dostával tři sta dolarů za to, že společnosti přebíral poštu a posílal ji dál.
V září 2009 předseda SDKÚ-DS Mikuláš Dzurinda spolu s poslanci Pavlem Frešem a Lucii Žitňanskou (oba SDKU-DS) podali na Generální prokuraturu SR podnět k úplnému zrušení smlouvy mezi ministerstvem životního prostředí a společností Interblue Group.
Díky neobvyklému pohybu peněz na švýcarském účtu společnosti Interblue Group zpozorněli i švýcarští policisté – jeden den totiž přišlo na účet firmy 123 milionů eur z Japonska a druhý den odešlo z účtu 76 milionů eur do slovenské státní pokladny. Od té doby Švýcaři vyšetřovali podezření a sledovali, kam půjde zbývajících 47 milionů.
Díky kopiím výpisů švýcarské banky bylo vidět, že ze švýcarského účtu Interblue Group se prostředky přesouvaly do schránkových firem na Kypru a Belize. V minulosti média zveřejnila informaci, že policie má od Švýcarů kopie dokumentů z banky, které ukazují, kdo si vybíral peníze a kdo si tedy nakonec rozdělil zisk firmy, ale ministr vnitra za Směr-SD Robert Kaliňák tyto informace nezveřejnil.
Když se média domáhala odpovědi od premiéra Roberta Fica, proč Slovensko prodalo své emisní povolenky za poloviční hodnotu a ztratilo tím miliony, byl nepříjemný, neodpovídal a spoléhal na to, že se veřejnost ke smlouvám nikdy nedostane.
Vyšetřovatel Národní kriminální agentury zastavil trestní stíhání ve věci z důvodu, že skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci. Policii se nepodařilo prokázat ani praní špinavých peněz, na které upozorňovala švýcarská police. Případ tedy uzavřeli s tím, že za prodej jsou zodpovědní tři lidé (v usnesení o ukončení vyšetřování nejsou jmenováni), ale policie je neobvinila, protože „nezískala dost důkazů, že stát skutečně prodal povolenky nevýhodně“.
Kauza však měla pokračování. V lednu 2010 přišel fax adresovaný Slovenské republice, že veškerý majetek, pohledávky a smlouvy Interblue Group byly převedeny na společnost Interblue Group (Europe) AG se sídlem ve švýcarském Zugu. Čili společnost s podobným názvem sídlící ve Švýcarsku se stala právním nástupcem garážové americké Interblue. Vláda však tvrdila, že nová firma neprokázala právní nástupnictví a za dva měsíce od smlouvy o prodeji dalších emisí odstoupila.
Nová Interblue to nevzdávala – v prosinci 2012 poslala Slovensku „ve smyslu smlouvy“ objednávku na 20 milionů tun povolenek na emise. Slovensko jí nevyhovělo a Interblue o měsíc opakovaně vyzvala Slovenskou republiku, aby jí povolenky ihned odprodalo. Firma nepochodila, tak se obrátila na advokáty.
V roce 2013 prodávala Slovenská republika další nadbytečné emisní povolenky, tentokrát Španělům. Právě při tomto obchodu firma Interblue Group, která v roce 2010 zanikla, znovu ožila. Společnost pověřila právním zastupováním advokátní kancelář Havel Holásek and Partners, která v květnu 2013 doručila ministerstvu opakovanou výzvu, ve které žádala uplatnění předkupního práva při obchodu s povolenkami.
V říjnu 2013 vyzval ministr životního prostředí József Nagy (Most-Híd) ministra vnitra Roberta Kaliňáka, aby obnovil vyšetřování v kauze prodeje povolenek. V lednu 2014 se k žádosti, aby se kauza prodeje znovu vyšetřila, připojili i další politici.
Začátkem roku 2014 generální prokurátor Jaromír Čižnár vydal pokyn k přezkoumání trestní věci. I když se případ prodeje povolenek týká vedení Ministerstva životního prostředí SR z roku 2008, na kauzu nevýhodného prodeje se stále nezapomnělo.
Po letech, v roce 2022, policisté z Národní kriminální agentury provedli sérii razií, které vedly k tomu, že vyšetřovatel obvinil tři osoby z podvodu spáchaného organizovanou skupinou. Podle policie stát na kauze Interblue tratil 66 milionů. Hlavním důkazem měly být dokumenty ze sejfu obviněného oligarchy a sponzora HZDS i Směru-SD Jozefa Brhela. Podle mnohých indicií měly peníze z emisního skandálu skončit u bývalého šéfa SNS Jána Sloty. Jedna z klíčových postav kauzy – Rastislav Bilas, který měl ke Slotovi blízko a po nějakou dobu jménem Interblue jednal – byl v roce 2022 objeven mrtvý ve vlastní garáži, kde se otrávil výfukovými plyny.
