Jedním z těch, kteří měli štěstí rozjet podnikání ještě v době, kdy většina společnosti ani nevěděla, co to vlastně je, je Karol Martinka. Pro kariéru měl ideální předpoklady: prominentní postavení, dobrý komunistický posudek a chuť vydělat. Jeho otec byl ministrem financí Slovenské socialistické republiky i místopředsedou vlády.
Martinka starší byl náměstek nadnárodního uskupení socialistických států Rada vzájemné hospodářské pomoci, přičemž měl na starosti i jednání s ekonomickými komisemi OSN. Syn Karol Martinka šel v jeho šlépějích, vystudoval ekonomiku v Bratislavě a nastoupil na prestižní místo na velvyslanectví v Rakousku. Ve Vídni ještě během komunismu zapustil kořeny a začal vydělávat jako poradce zahraničních firem, které měly zájem o byznys v Československu.
Na Slovensko se vrátil po pádu komunismu. Kromě známostí s politiky kolem Vladimíra Mečiara mu pomáhala i manželka Blažena, která byla Mečiarovou pověstnou „poradkyní pro všechno“.
Martinkova chvíle přišla poté, co Fond národního majetku vyhlásil privatizační tendr na piešťanské lázně. Lukrativní majetek chtěl podnikatel získat ještě v roce 1994, kdy vystupoval jako rakouský investor, ale podařilo se mu to až za dva roky, kdy byl Mečiar mnohem mocnější.
Martinka získal piešťanské lázně prostřednictvím akcií zaměstnanecké akciové společnosti Společnost zaměstnanců piešťanských lázní. Stát akceptoval výrazně nižší částku, než byla odhadovaná hodnota lázní.
Zatímco znalci mluvili o ceně zhruba 1,3 miliardy korun, Martinkovi stačilo zaplatit 600 milionů. Fond národního majetku navíc přehlížel prodlení či nevyplácení slibovaných privatizačních plateb. Zaměstnanecká společnost postupně akcie převedla na Martinkovu společnost Vadium Group.
Změna nastala po pádu Mečiara a volební výhře Mikuláše Dzurindy. Prokuratura vznesla vůči Karolu Martinkovi obvinění pro podvod, podle něhož měl prostřednictvím společnosti Vadium Group připravit Fond národního majetku o 51 procent akcií piešťanských lázní. Státu tím měla údajně vzniknout škoda 600 milionů korun.
V červenci 1999 musel Martinka lázně vrátit státu. Ze strachu ze stíhání zase odešel do Rakouska, kde ho chránily tamní úřady. Na Slovensku se objevil až po stažení obvinění a chystal několik soudních ataků na podle něj nespravedlivý postup státu.
Rozsáhlý majetek, který si díky blízkosti vládním kruhům nahromadil, neudržel. Přišel o jeho velkou část, ale nadále žije v blahobytu. Ten mu však nezaručil štěstí v soukromí. Jeho manželka Blažena – blízká poradkyně Vladimíra Mečiara – trpěla vážnými psychickými poruchami. Je zarážející, že premiér státu často jednal podle rad ženy, která trpěla přeludy. Nakonec se rozhodla spáchat sebevraždu po té, co byl učiněn pokus o vraždu jejího syna. V roce 2014 se pro stejný tragický krok rozhodl i Martinkův starší syn.
