Neodmyslitelnou a stěžejní částí Ficova plánu tvoří snaha o ovládnutí trestního řízení. Na jedné straně přišel tlak na odstranění předešlého vedení policejního sboru a nepohodlných vyšetřovatelů . Na straně druhé však bylo nutné něco udělat s desítkami už rozpracovaných případů, ze kterých se mnoho stihlo dostat před soud, a v nejednom případě dopadly také odsuzujícím rozsudkem.
Není překvapivé, že v hlavách obhájců kriminálníků vznikla myšlenka nové generální amnestie a milosti. Vzhledem k pořád silné občanské společnosti na Slovensku a tomu, kdo seděl v době jmenování vlády v Prezidentském paláci, však bylo nutné přijít s něčím, co nebude formálně vypadat jako amnestie, nicméně bude mít stejný účinek. Mnozí si říkali, že vláda počká, až na post prezidenta dostane svého kandidáta, a pak bude možné všechno. Háček byl v tom, že to vláda potřebovala udělat rychle. Někteří obvinění byli totiž těsně před vyslechnutím rozsudku, jiné čekala nová obžaloba.
Už na nahrávkách z myslivecké chaty, která byla po policejním úniku v roce 2021 medializovaná, se rýsoval komplexní plán. Představitelé vedení Směru-SD se tam setkávali s obhájci mnohých kriminálníků, později společně splynuli ve strukturách a na kandidátce strany. Rozebírali taktiku obhajoby u jednotlivých případů. Robert Kaliňák tam vyřkl ideu, že jako nová vláda by mohli připravit zcela nový trestní zákoník , který by měnil tolik trestních sazeb, že by se v tom veřejnost nevyznala. Jednoduše chtěli rozpoutat chaos, ve kterém bude pro běžného občana těžké rozklíčovat, že primárním cílem legislativy je ve skutečnosti amnestie na ekonomické trestné činy. A tento plán vláda skutečně už po pár týdnech v úřadu začala naplňovat.
Na novele trestního zákoníku a trestního řádu není v zásadě nic špatného. Byl opravdu zastaralý a už Matovičova a Hegerova vláda připravovala jejich změnu. V tomto procesu však komunikovala se všemi relevantními hráči – zástupci vězeňství, advokátní komorou, prokuraturou, soudy a podobně. Také proto se návrh novely rodil pomalu a nepodařilo se jeho znění do konce předčasně ukončeného mandátu v roce 2023 prosadit. Prošly pouze dílčí související části reforem.
Ficova vláda toho využila a zjevně ze šuplíku vytáhla připravenou rozsáhlou změnu, kterou však připravovali přímo obvinění či jejich obhájci. Novela trestního zákoníku a řádu upravuje finanční hranice pro tresty v ekonomické trestné činnosti, upravuje trestní sazby, postupy při vyšetřování a promlčecí lhůty. Aby nebylo zřejmé, že jde pouze o ekonomické kauzy, zasahuje do všech druhů kriminality, včetně násilné trestné činnosti. Na vyjmenování všech změn je tato kniha příliš tenká. Nejlépe je však změny možné ilustrovat prostřednictvím konkrétních dopadů na běžný život populace, které by plné schválení textu novely přineslo.
Třeba u bytového podvodu, kde by v modelovém příkladu někdo nelegálně přepsal cizí byt, dostane pachatel pravděpodobně podmínku. Při loupeži, u které pachatel ukořistí majetek v hodnotě méně než 31 tisíc eur, odejde s pokutou nižší, než byla hodnota toho, co uloupil, a bez trestu odnětí svobody. Dostane podobný trest jako třeba bezdomovec, který ukradl něco drobného v potravinách.
Podobných příkladů toxických dopadů změn v trestním systému z dílny Směru-SD vyjmenoval expertní tým lidí z justice a občanské společnosti čtyřicet.
Podle pravidel platných do roku 2024 je třeba za značnou škodu považována újma od 26.600 eur do 133 tisíc eur. Podle navrhované změny je vše se škodou do 35 tisíc eur považováno za malou škodu. Za minulých pravidel by byl předpokládaný trest 3 roky (v případě polehčujících okolností s podmíněným odkladem a probačním dohledem), nově by pachatel zřejmě dostal alternativní trest (peněžitý trest, trest nucené práce nebo trest domácího vězení). Promlčecí doba se přitom návrhem zkracuje z 20 let na 3 roky.
Pokud by třeba bankovní úřednice zpronevěřila klientovi peníze, může svůj profit zvýšit. Velkou škodou bylo do roku 2024 označovaná zpronevěra od 133 tisíc eur, nově by šlo do sumy 350 tisíc eur pouze o větší škodu. Namísto obzvláště závažného zločinu by šlo o přečin a sazba by nově byla 6 měsíců až 3 roky místo 10 až 15 let.
Při pohledu na způsob řízení státu a nominace vlády na posty ve veřejné správě a vše, na co má dosah stát, je velmi opodstatněné obávat se dopadů změn trestního zákoníku a řádu na hospodaření s veřejnými penězi. Tady je důležité říct, že se zkorumpovanému státnímu úředníkovi otevírá okno příležitostí – třeba u předražených nákupů. Pokud takto způsobí škodu do 350 tisíc eur (téměř devět milionů korun), místo deseti let za mřížemi, jak tomu bylo za starých podmínek, by mu hrozilo přinejhorším 6 měsíců až 3 roky, mohl by to však uhrát také na peněžitý trest, podmínku či domácí vězení.
Za Ficových vlád se na Slovensku ve velkém rozmohly karuselové podvody, tedy podvody, kterých záměrem je nárokování neoprávněných vratek DPH. Zjednodušeně řečeno, pachatel v daňovém přiznání uvede také fiktivní faktury tak, aby mu vznikl nárok na vrácení nadměrného odpočtu DPH. Pokud takto okrade stát do výše škody 350 tisíc eur, místo dosud platné definice obzvláště závažného zločinu spáchá pouze přečin. Opět by hrozily maximálně tři roky vězení, přičemž může dostat alternativní trest od pokuty přes podmínku až po domácí vězení.
U podvodného přepisu bytu, kterým pachatel ukořistil byt v hodnotě do 325 tisíc eur, by mu hrozil stejný trest – pokuta až tři roky, místo dosavadních 10-15 let . Drobné trestné činy, které jsou součástí praktik malých mafiánů – podvodný stavebník, propíchnutí pneumatik, zapálení garáže, rozbití oken a podobně – by šlo v zásadě vždy o malé tresty, totiž zaplacení pokuty.
Organizovaný zločin jistě potěší úprava trestu pro zkorumpované soudce. Pokud soudce přijme úplatek týkající se sporu, který rozhoduje, ve výši do 350 tisíc eur, místo dosavadního trestu 10-15 let mu bude hrozit 2 až 8 let. Ve hře by však byla také podmínka, trest propadnutí majetku či domácí vězení.
Internetoví podvodníci, kteří jsou fenoménem nynější doby, se mohou těšit na to, že pokud vymámí od oběti méně než 35 tisíc eur, odejdou od soudu s přečinem s malou škodou, pouze s podmínkou a probačním dohledem, přinejhorším, pokud třeba skutek opakují, se sazbou do dvou let.
Pro současnou garnituru a nominanty jejich stran je velmi užitečná část úpravy, která u zpronevěry veřejného činitele zkracuje promlčecí dobu z 20 let na 3 roky. Pokud ukrade méně než 35 tisíc eur, policie ho dostihne a soud odsoudí do 3 let od vykonání skutku, bude skutek kvalifikován jako přečin. Pokud víc a udrží to v tajnosti, nebo bude u soudu dostatečně obstruovat, po 3 letech mu nic nehrozí. Logicky se vyskytla otázka, zda to nemá souvislost s tím, že úpravu Ficova vláda prosazuje v prvních týdnech svého čtyřletého mandátu.
Vskutku užitečným může být i trest za úplatek svědka, aby vypověděl v prospěch obžalovaného. Pokud přijme 350 tisíc až 7 milionů eur, tedy zhruba 8-175 milionů korun, bude mu hrozit vězení v maximální délce čtyři roky, na spodní hranici úplatku to dokáže uhrát na přečin s alternativním trestem bez vazby.
Samostatnou kapitolou jsou zásahy do sazeb týkajících se násilných trestných činů. Pokud třeba únosce bude za unesenou osobu, včetně neplnoletého dítěte požadovat výkupné do 350 tisíc eur, místo 20 až 25 let za katrem mu bude hrozit 10 až 15 let, skutek má být promlčen místo po 30 letech od dokončení skutku už po 15 letech. Podobné zkracování promlčecích lhůt se však týká také vražd, loupežných přepadení či napadení.
Na vyjmenování všech podivných až zvrácených změn, které nové trestní právo připravené přímo podezřelými, obviněnými a jejich obhájci obsahuje, bychom potřebovali více prostoru, ale už z těchto řádků je zřejmé, že se ze Slovenska stává vysněná země pro organizovaný zločin i zločin drobných zlodějíčků. Voličům, kteří navzdory masivní medializaci a opoziční i odborné kritice v podpoře Fica a spol. nadále podporují, zůstanou v případě, že se stanou obětmi, bohužel pouze oči pro pláč.
Úpravy, které popisujeme, nyní narážejí na odpor Ústavního soudu, který část novely zastavil a posuzuje její ústavnost. Šlo o precedens, když soud posuzoval ještě neplatnou legislativu. Ficova vláda totiž zákon navrhla tak, aby platil retroaktivně. Stačila by pouze minuta zveřejnění ve Sbírce zákonů a advokáti obžalovaných by napadali i právoplatná soudní rozhodnutí. Je nutné říct, že se tak děje navzdory verdiktu Ústavního soudu. Novela se totiž navzdory předběžnému opatření Ústavního soudu na krátko objevila ve sbírce, prý technickým nedopatřením. A už se objevují případy, kdy soudy pro právní chaos přesouvají pojednávání. Jak to celé dopadne, ale budete vědět, až budete v rukou držet Dějiny korupce.
Zrušení Speciální prokuratury a tlak na soudy
Mezi hlavní cíle Roberta Fica a jeho okolí patřilo už od doby předvolební kampaně zrušení Speciální prokuratury. Vulgárně a vykonstruovanými narativy na ní zaútočili ve stovkách mediálních vystoupení.
Po pár týdnech v úřadu jim plán vyšel a instituce s ukázkovými výsledky, která mimo jiné potlačila většinu gangů devadesátých let, ukončila svou činnost. Generální prokurátor Maroš Žilinka přislíbil, že prokurátorům z úřadu zůstanou jejich spisy a případy i po přeřazení na krajské prokuratury. Nedodržel to a případy i v klíčových fázích studují noví prokurátoři. Prokurátory ze Speciální prokuratury přeřadili nejednou i na netrestní odbory.
Smutným faktem je, že po šikaně a obstrukcích končí také prokurátoři z případu vraždy Jana Kuciaka a Martiny Kušnírové. Tisíce stran spisu teď budou narychlo studovat noví prokurátoři.
Ficova vláda však u prokuratury nekončí, míří také na speciální policejní jednotky a dokonce soudy. V době, kdy píšeme tyto řádky, představitelé vlády veřejně hovoří o možném zrušení Národní kriminální agentury. A je to jen pár dnů, co od Nejvyššího i Speciálního soudu ministerstvo spravedlnosti žádalo vydání údajů o přidělování spisů soudním senátům za více než deset let. Jejich součásti jsou i osobní údaje všech zúčastněných stran. Fico samotný i další členové vlády a jejich stran navíc opakovaně útočí na konkrétní soudce těchto soudů, ale také na ústavní soudce.
Došlo rovněž k zásahu do Soudní rady – orgánu, který má specifické pravomoci a dokáže trestat konkrétní soudce – kde vláda hodlá prosadit své nominanty včetně starého známého Štefana Harabina. Odvolala přitom členy nominované předešlou parlamentní většinou a docílila odvolání šéfa rady. Chystá také nominaci dvou vlastních ústavních soudců. I zde se skloňují samá kontroverzní jména a vláda se už bude moci spolehnout na prezidenta z vlastních řad.
K ovládnutí trestních procesů patří také útok vlády Roberta Fica na institut spolupracujících obviněných. Právě jejich výpovědi totiž v uplynulých letech tvořily páteř obvinění vůči desítkám vysoce postavených lidí a kriminálníků. K útoku patří také masivní odrazení svědků a viníků v jedné osobě. Novela trestního zákoníku a trestního řádu otevírá ministru spravedlnosti možnost tyto výpovědi zpětně vyhodnocovat a případně rušit dohody o vině a trestu. Vláda se tak chce pomstít těm, kteří výměnou za nižší tresty promluvili o systému. Související je i snaha oslabit až zrušit Úřad na ochranu oznamovatelů. Se záměrem chránit se před šikanou se na něj obrátili také policisté v minulosti vyšetřující profilové kauzy. Tvrdí, že je policejní inspekce a staronové vedení hodlá systematicky profesionálně vytrestat a vypudit ze svých řad. Ministerstvo vnitra Ficovy vlády na to reagovalo tím, že otevřelo otázku zrušení instituce, kterou od Slovenska požadovala Evropská unie. Mimo jiné by to samozřejmě znamenalo ztrátu ochrany oznamovatelů nekalé činnosti mezi řadovými občany. Pro korupci by to byla další dobrá zpráva.
Demolice institucí
Rychlost a razantnost parního válce, který Fico na podzim 2023 rozjel, překvapil pozorovatele, a to i ty realističtější. Kromě ataku na orgány spravedlnosti vláda spustila masivní změny napříč institucemi, které se buď snaží ovládnout, nebo znefunkčnit až zrušit.
Ministerstvo kultury připravilo zákon, kterým ruší veřejnoprávní televizi a rozhlas; místo nich vznikne státní médium, kde budou o dramaturgii a obsahu rozhodovat přímí nominanti vlády. Fond na podporu umění, který doposud rozděloval finance na podporu tvorby širokého spektra umění včetně literárních děl, má být návrhem zákona znefunkčněn. Místo více než tisíce hodnotitelů má o tom, kdo podporu získá, a kdo ne, rozhodovat desítka politicky nominovaných představitelů fondu. V době psaní těchto řádků se však bouři prakticky celá kulturní obec, a tak zřejmě dojde k přípravě mírnější normy.
Kabinet chce odstranit jakékoliv potenciální kritiky nejen v médiích a kultuře, ale i v občanské společnosti. Vládní představitelé zastavili několik grantových programů a v době psaní těchto řádků se připravuje zákon „o zahraničních agentech“, kde mají být neziskové organizace, které přijmou finance ze zahraničí, označeny jako organizace s podporou ze zahraničí.
Pro napadení transparentnosti veřejných zakázek má zase sloužit snaha omezit kompetence a akceschopnost Úřadu veřejného obstarávání. Podobné kroky činí Ficův kabinet také vůči antimonopolnímu úřadu . Obdobný záměr je za omezením procesu EIA, kde vláda značně limituje možnosti veřejnosti dozvědět se informace o chystaných projektech a případně proti nim namítat.
Ne všechny instituce v hledáčku kabinetu končí, ale zcela jistě se stanou plně ovládanými a závislými na vůli vlády. V pozoru jsou také orgány přerozdělující evropské dotace. Třeba Poľnohospodárska platobná agentúra byla znovu dobita extrémně rychle. A už po pár měsících má vážné problémy, nepřerozděluje platby, jak má, a také její financování z evropských zdrojů bude zcela jistě ohroženo.
Ignorace evropských pravidel
Už po několika měsících úřadování vlády sestavené v roce 2023 začaly na Slovensko chodit oficiální varovné dopisy a infringementy z Bruselu. Už po pár měsících je blokováno financování v rozsahu přes miliardu eur a už v době psaní této pasáže je zřejmé, že hrozí mnohem více.
Kvůli ohrožení právního státu, potlačování občanské společnosti a nedodržování povinností souvisejících s finanční stabilitou země Slovensku hrozí zmražení až odnětí miliard eur z Plánu obnovy, ale také klasických eurofondů. Škoda už byla spáchána – mnoho projektů pro neproplacení evropských zdrojů padne, nebo bude hrazeno ze státního rozpočtu, který vláda plní na dluh, nebo přivlastňováním peněz občanů – třeba snížením odvodu do druhého pilíře sociálního pojištění a využitím těchto prostředků na státní investice. Fico se nechává slyšet, že by se vláda měla podívat také na vklady občanů v bankách. Podle jeho vyjádření končí „v Americe“, ale měly by na Slovensku.
Zarážející až podezřelá je pasivita státu, který o hrozících finančních dopadech ví, ale nekoná. Vypadá to, že se na výpadek evropských peněz, které tvoří většinu investic státu na Slovensku, připravuje. Rétoricky zdůvodňuje odnětí prostředků tím, že jde o trest za jiný názor kabinetu na válku na Ukrajině, zvolení Petera Pellegriniho prezidentem či za to, že Fico vystupuje vůči záhadnému západnímu gender spolčení.
Jeden ze spoluautorů Dějin korupce sleduje evropské infringement procesy a čerpání eurodotací na Slovensku léta. A už po pár měsících Ficovy čtvrté vlády vidí nejen znásobení počtu důtek ze strany evropských institucí, ale taký nový jev – stát nereaguje. Dokonce ani v Maďarsku to nefungovalo tak, že by varování z Bruselu byla zcela ignorována. Viktor Orbán se snažil lhát a předstírat, že splňuje podmínky pro proplácení evropských peněz. Na Slovensko přijela kvůli útoku na právní stát evropská delegace, ale nikdo z vlády si na ni nenašel čas. Ministerstva v několika případech neodpovídají na formální výzvy Bruselu. Opakovaně ignorovaly oficiální demarše. Takové jednání vede k udělení pokut, pozastavení plateb až ve finále k žalobě u evropského soudu.
Z tohoto chování je vidět, že pro Roberta Fica je čerpání desítek až stovek miliard z Evropské Unie méně důležité než zachování vlastní samovlády. Proplácení evropských peněz je totiž podmíněno reformami či transparentností. To si ve snaze zachování korupčního systému a vlastní svobody jednání dovolit nemůže. Co na tom, že nejhorší železnice, silnice, dálnice, či nemocnice v celém regionu nebudou mít na rekonstrukce. Vždyť to nic na volebních úspěších politiky Směru-SD neměnilo po celou dekádu. A že by na tom záleželo někomu z této skupiny politiků? To lze lehce posoudit podle jejich působení.
