Korupční systém funguje ve státě na různých úrovních. Nejlépe se mu daří tam, kde je rozhodování koncentrováno do rukou úzké skupiny osob, kde je zanedbána funkce zdravého a přitom pečlivého regulátora, a hlavně kde je dostatek až přebytek zdrojů.
Také proto se velká část korupčních schémat přisála na dotační systémy – národní i evropské. Evropské dotace jsou v našem regionu často terčem kritiky právě s tvrzením, že způsobují ekonomickou trestnou činnost a korupci. Pravda je však taká, že za korupci nemůžou zdroje jako takové, ale zejména prostředí, ve kterém jsou přidělované. Evropské instituce nedohlížejí na systém přidělování ani na kontrolu každého jednotlivého dotačního projektu. Unie dotace vyčlení členskému státu, který sám zřídí mechanismy, jak dotace přidělovat a kontrolovat. Pouze v případě enormního porušování základních předpisů a směrnic žádá EU státy o nápravu a vrácení defraudovaných peněz. Za případnou korupci může stát a ten, kdo peníze defrauduje. Kritici eurodotací proto zjednodušeně řečeno tvrdí: “Neblázněte, nedávejte nám peníze, my je totiž ukrademe.” Jako kdyby nešlo zdroje nekrást.
Evropské zdroje jsou a byly přidělovány všem zemím Unie a zdaleka ne všechny státy je vnímaly jako zdroj korupce. Tyto odlišnosti nejlépe popisují průzkumy vnímání korupce a statistiky počtu infringementů, tedy řízení o porušení unijního práva, souvisejících s evropskými dotacemi.
Jednou z největších ran pro vnímání eurodotací a korupce byla v českém případě kauza Regionálního operačního programu Severozápad (ROP Severozápad). Cílem dotačního schématu bylo podpořit regiony Ústeckého a Karlovarského kraje a jejich rozvoj. Proklamovaná myšlenka ROP Severozápad – financovat výstavbu škol, kulturních center, sportovišť či revitalizaci parků ovšem zůstala pouze na papíře. Ve skutečnosti se na schéma přisála místní organizovaná kriminalita, která byla nejviditelnější v případě měst jako Chomutov, Litvínov, Cheb a Teplice. Už krátce po spuštění dotačních projektů pozorovatel zjistil, že dotace nesměřují do oblastí, kde jsou nejvíc potřebné, ale naopak do předražených investičních projektů, za kterými stáli místní podnikatelé a jejich političtí spojenci. Jak bylo později prokázáno, vedení krajů se za provize s podnikateli předem domluvilo, které projekty a v jaké míře budou z dotací podpořeny.
Na schématu se kromě politiků a podnikatelů přiživily také desítky úředníků, kteří za odměny falšovali dokumenty či zprávy kontrol. K organizované skupině podle obžaloby patřili bývalá ústecká hejtmanka Jana Vaňhová (ČSSD), starosta Chebu Petr Navrátil (ČSSD), podnikatel Daniel Ježek či bývalý senátor a známý chomutovský boss Alexandr Novák (ODS). Z 598 realizovaných projektů se podezřele jevilo až 541. Z objemu zhruba 20 miliard korun dotací byly zpronevěřeny až dvě třetiny.
Výsledkem byly miliardy korun neproplacených Evropskou unii a několik vysokých pokut pro dotčené kraje. Kvůli auditu Evropské komise třeba musel Karlovarský kraj vrátit Bruselu dotace ve výši stamilionů korun. Problémem byly zakázky jako přestavba Becherovy vily v Karlových Varech.
Na podobných projektech se nabalila úzká skupina podnikatelů. V letech 2010-2012 se v regionu dobře dařilo projektům Alexandra Nováka, ale také firmám Prefa Beton, Tekaz a Západní stavební DL vlivného poslance ČSSD Tomáše Zuckermanna.
Jeho společnosti pracovaly také třeba na projektu přestavby nemocničního pavilonu v Karlových Varech. Zakázky dostaly v době, kdy Zuckermann seděl ve finanční komisi Karlovarského kraje. Kromě podezření ze střetu zájmů Tomáše Zuckermanna bylo zvláštní i to, že tehdejší krajský předseda ČSSD Jakub Pánik plnil v Prefa Beton funkci obchodního ředitele.
V prosinci 2016 policie v souvislosti s ROP Severozápad obvinila 24 osob. V dalších letech se okruh obviněných rozšiřoval. Ukradené dotace však museli sanovat daňoví poplatníci prostřednictvím samospráv a státu.
