Privatizace byla brutálně manipulována hlavně v dobách, kdy státní majetek hlídal Štefan Gavorník. Ten svůj vliv začal budovat hned po vzniku samostatného Slovenska. Přestože o něm nebylo mnoho slyšet, hned po parlamentních volbách roku 1994, kdy se do Mečiarovy vlády dostala kontroverzní strana Združenie robotníkov Slovenska, získal prestižní posty ve státních strukturách.
Vláda krátce po volbách rozhodla, že privatizace státního majetku bude probíhat prostřednictvím Fondu národního majetku. Ačkoli se mohlo zdát, že odebrání pravomoci k přímému prodeji vládní možnosti ovlivnit privatizaci omezuje, opak se stal pravdou. Fond národního majetku na rozdíl od vlády neměl povinnost zveřejňovat smlouvy, a tak bylo obtížnější dostávat se k informacím o dohodách s podnikateli a jejich podmínkách.
Štefan Gavorník, který se stal prezidentem Fondu národního majetku, v pozdějších rozhovorech opakovaně přiznal, že instituce, kterou řídil, rozhodovala výhradně na základě politického zadání vlády.
„Klasické koaliční rady jsme měli v pondělí, privatizační ve středu. Se železnou pravidelností začínaly o šesté podvečer… Všichni, co jsme tam seděli, jsme lobbovali za ty, co za námi chodili,“ řekl Gavorník v rozhovoru pro Plus 7 dní.
O privatizaci měli podle Gavorníka rozhodovat hlavně Vladimír Mečiar, Ivan Gašparovič a bývalý šéf SNS Ján Slota. Jen za čtyřleté období od roku 1994 Fond národního majetku rozprodal majetek za 109 miliard korun. V dnešních korunách by byla hodnota řádově vyšší. Prodejní cena podniků přitom byla v porovnání s jejich reálnou hodnotou v průměru třetinová.
Štefan Gavorník zodpovídal hned za několik významných privatizačních kauz, ve kterých byl obviněn z vícera trestných činů. V rozhovorech opakovaně naznačoval, že provize z privatizací Nafty Gbely či Východoslovenských železáren inkasovali přímo Ivan Gašparovič či Vladimír Mečiar.
Na své si však jistě přišel i samotný Gavorník. Boj o peníze nevzdává ani dnes. Paradoxně však stojí na druhé straně a bojuje proti státu. Jde o případ, ve kterém se zaměstnanci Ružomberských papíren domáhají vyplacení podílu z minulé privatizace. Občanské sdružení Ružomberský papír tvrdí, že zaměstnanci SCP mají nárok na 15 procent akcií společnosti Eco-Invest privatizéra Milana Fiľa. Závažné obvinění z privatizačního podvodu vznesli aktivisté na základě privatizační smlouvy, jejíž originál po letech získali.
Eco-Invest se však hájí tím, že bývalé zaměstnance zastupují právníci kolem Štefana Gavorníka, který privatizační dohodu sám za stát připravoval. V případě úspěšného vymáhání peněz z dávno proběhlé privatizace by za svou snahu získal výraznou prémii.
